Tak ho mám za sebou. A dokonce dvakrát! Napsala jsem vám o tom trošku víc, budu ráda, když mě povzbudíte! Co chci ale říct? Že nic se nejí tak horké, jak se navaří. A že každý z nás je jiný a na různé věci reaguje jinak. Různé věci prožívá jinak.
Neustále žijeme ve stresu, protože jsme od narození vystavování porovnávání se s ostatními. A v nás je zakořenění, že jsme jiní, děláme věci jinak. Automaticky si rovnou překládáme, že jinak = hůř. Kéž by naše společnost udělala krok jiným směrem a začali jsme si všichni více všímat sebe a svých nejbližších, udělovali vyžádané rady, byli nápomocní, ale odpustili si nemístné poznámky a zraňující řeči. Všem by se ulevilo. Vždyť ten, kdo mívá nejvíc keců, bývá sám nešťastný…