Bez názvu – 1

JAK SE TO STALO?

Rovinj, Croatia.

Já a můj přítel, s kterým jsem již 7 let, občas dostaneme nějaký spontánní nápad – přestěhovat se, pořídit si psa, koupit pozemek… Ten poslední byl ale ze všech „nejlepší“.


Jednoho večera jsme s kamarády přemýšleli, kam vyrazit na víkend abychom si užili konec léta. Po dvouhodinovém přemýšlení jsme vymysleli, že pojedeme do Tábora. Večer tam měl být koncert naší oblíbené kapely. Přes den jsme chtěli navštívit místní koupaliště, večer pořádná hudba, další den nějaký ten výlet po okolí a večer domů. Nicméně to tak vůbec nedopadlo…

Byli jsme asi 10 minut na cestě, když se na mě Jirka podíval do zpětného zrcátka a šibalsky řekl: “ Jen 10 hodin v autě a jsme u moře“. Všichni byli v rozpacích, ale ta spontánnost chvíle nás všechny doslova strhla. Po cestě jsme navštívili asi 5 benzínek, znáte to, jíst se prostě musí. Taky jsme vyměnili nějaká eura a našli ubytování. Autem chvíli vládlo nadšení a chvíli jsme měli pocit, že je to nekonečné.

Všichni jsme měli s sebou maximálně jedno čisté tričko, plavky a v batůžku pár základních věcí, ale to bylo všem úplně jedno. Ještě ten den večer jsme se totiž ocitli v nádherném chorvatském městě Rovinj a procházeli se kolem pobřeží. Druhý den jsme si užili hezké odpoledne u moře a dali si výborný oběd na pláži. Večer jsme vyrazili do nádherného centra města a užívali si místní atmosféry. Pro velký úspěch jsme si město prošli ještě druhý den a nakoupili nějaké suvenýry z našeho „mini zájezdu“. Po obědě jsme vyrazili domů. Můžu Vám říct, že tenhle spontánní výlet, i když byl na můj vkus dost krátký, se opravdu povedl, i když jsme za necelých 36 hodin byli všichni asi o 15 tisíc lehčí, haha.

Na tenhle výlet vzpomínáme dodnes. A to už jen proto, že jsme tři týdny po návratu s přítelem zjistili, že ten největší suvenýr nosím v sobě. Čekáme totiž miminko. A tak jsem tady :-).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.