Tak jsme s Cipískem doma. Náš chlapeček leží v obývacím pokoji v proutěném koši. Mám ho schovaný po dcerce. Ve dveřích nás vítala naše fenečka, proběhlo malé přivítání a seznámení malého s ní. Odpoledne dorazí tchánovci, podívat se na náš poklad. Sedím na gauči a rozhlížím se. Manžel muset odjet do práce, všude kolem mě jsou krabice. Ano bydlíme tu teprve 14 dní. Ale za ten týden se tu nic nezměnilo. Maličká byla u babičky a manžel v práci.
Kojíme
Moji největší radosti je, že stále kojíme. Pamatuji si, že jsem s dcerkou měla po příchodu domů už potíže. Nyní kojím 1,5-2 hoďky z obou prsů. Maličký je spokojený, bříško nebolí a pořád spinká. Pozoruji ho, jako sedmý div světa. Moje štěstí.