Každodenní stres

Je přirozené, že se člověk dostává do stresu. Denně, pod vlivem vnitřních prožitků, tlaku okolí, situace doma i ve světě. Jsou chvíle, kdy je člověk náchylnější a citlivější – a to nejen v šestinedělí nebo v těhotenství. Celé mateřství je náročné a maminky (často samozřejmě i tatínci) prožívají jistou dávku frustrace – z nedostatku spánku, času na sebe, z nedostatku relaxace, z neuspokojení svých potřeb. Když se k tomu přidá ještě situace, kterou nedokážeme ovlivnit, ať již je to válka, nebo covid, propadáme se do deprese a nemáme pocit, že to skončí.

Jak na něj?

Boj se stresem není nic snadného. A bohužel neexistuje jednotný model, jak se s ním vypořádat. Někdo ze stresu vaří, jiný si dá horkou vanu. Je na každém z nás, jakou cestu si vybereme. Může to být nakupování, procházka, zkrátka nějaký relax, který nám pomůže přijít na jiné myšlenky. Platí ale jedna věc: neměli bychom se šidit. Pokud ošidíme sami sebe, bude to mít dalekosáhlý dopad. Šťastná máma – šťastné dítě. Souhlasíte? Platí to i v partnerství. Prostě když je člověk šťastný, dokáže šířit štěstí kolem. A bohužel i naopak: člověk ve stresu rozsévá jen a jen stres.

Život je otázka priorit

Často je tu ale jeden společný moment, který všechny snahy zhatí: nedostatek času. Pak je nejlepší si uspořádat priority. Spí dítě na 20min? Co chci stihnout v ten čas? Uvařit? Uklidit? Udělat si manikúru? Nelze stihnout vše. A ano, nejdřív máme tendenci vyřešit povinnosti a odkládat zábavu. Tady je ale základní kámen frustrace: ošidíme se! A to je špatně. Takže co CHCI udělat pro sebe? To je to základní. Až na druhém místě by mělo být to, co potřebuji. Možná, že budeme muset trošku poupravit harmonogram dne a nebo své plány. Za trošku klidu to ale stojí!

Jde to i s dětmi

Řada věcí jde dělat s dětmi. Protože práce je nuda – pro nás dospělé! Pro děti to může být zábava, když se dobře podá. Můžeme během poobědového spánku rychle mýt nádobí, dát prát pračku a vynést odpadky. Stejně tak si můžeme odpočinout a vzít dítě na pomoc: vyndat studené prádlo, společně mýt nádobí… Stojí to stres, jistě. Ale jen poprvé, podruhé. Pak se z maminky a potomka stane sehraný tým, který zvládne kdejaký úkol!

Nebát se prosit

A když to prostě nejde? Není ostuda požádat o pomoc! Maminku, kamarádku, manžela. Najmout si úklidovku, pokud nutně musíme mít umytá okna, ale s děťátkem to prostě nezvládáme. Najmout si chůvu, pokud je pro nás důležité jít na nehty či ke kadeřnici a nikdo dítě nepohlídá. Není to odkládání dítěte, je to vytvoření si prostoru pro sama sebe. A i hlídání někým třetím může být zábava pro dítě, stejně jako zajímavá výchovná zkušenost – a to nejen pro dítě, mnohdy i pro maminku!