Tento týden byl ve znamení únavy, často mě bolí kyčle a hrozně mě otravuje neustálá potřeba chodit „na malou“. Začaly mi trochu otékat nohy, dlouho na nich nevydržím a jsem tak ráda, že máme pro Zuzanku všechno nakoupené a nemusím se tak honit po obchodech a něco na poslední chvíli shánět. Většinou doma udělám to potřebné jako je úklid a vaření a potom už jen vegetím. Začala jsem také prát a připravovat Zuzančino oblečení a uklízet její věci na své místo. Ty maličké věci jsou tak roztomilé. Těším se, až tu bude s námi, občas mě to nicnedělání docela nudí.