Někdy se prostě trápím. Vím, že je to mou nešťastnou povahou, mám to tak nějak v popisu práce. Ale teď, když jsem těhotná, je to o hodně horší. Hormony jsou jak na houpačce a já to nedovedu ovlivnit. Splín se mě drží jak klíště už několik dní a já si s ním neumím poradit. Znám důvody, dokonce jsem vám o nich napsala i něco víc tady. Ale neumím si s nimi pomoci. Doufala jsem, že druhý trimestr bude co do emocí snazší, zatím to ale vypadá, že je to stále pořádná jízda – v tom dobrém, i v tom špatném…