Zuzanka má někdy dny, kdy jí nejde usnout a je vzhůru i 6 hodin. Potom je bohužel přetažená a usínání je o to těžší. Potom si to vynahrazuje v noci a spí třeba 5 hodin v kuse. Jinak se máme dobře, užíváme si naše spanilé jízdy kočárkem a stále vyspáváme skoro do oběda. Šestinedělí se pomalu blíží ke konci, já ani nevnímám, že by se v mém těle odehrávalo něco zvláštního a Zuzanka už snad má akné a ostatní patálie za sebou. Ve středu jdeme totiž na druhou kontrolu kyčlí a tak doufám, že nás pan doktor potěší a už abdukční dečku nebudeme potřebovat.