Už vidím cílovou rovinku. A tak od příštího týdne začínám kontroly jednou týdně. Doposud jsem je měla ob týden. Na jednu stranu mě to uklidňuje, protože vím, že jsem pod dohledem a nic se nezanedbá. Na druhou stranu mě to trošku vyčerpává.
Mám skvělou maminku, která na kontroly jezdí se mnou – tedy vozí mě. Sice si myslím, že bych zvládla dojet autem sama, ale upřímně, jsem dost unavená, bříško mi je už nepohodlně velké a takhle je to mnohem pohodlnější. Autobus bohužel nepřipadá v úvahu – s tím, jak často od nás jezdí, bych strávila jedním vyšetřením celé dopoledne ve městě a většinu času bych čekala na autobus. Ale alespoň máme čas zajít do Tesca nebo do obchodu pro miminka a něco málo nakoupit. Někdy mám pocit, že se moje mamka těší víc než já sama!