Bez názvu – 1

Zvykám si…

Jsem týden mámou. Všechno je jiné, nové. Někdy má pocit, že vše zvládám, jindy propadám beznaději. Chvíli jsem šťastná, chvíli brečím. Šestinedělí mi dává opravdu zabrat! Na to, co přijde, mě nikdo nepřipravil… A ono to asi ani nejde.

Už jen proto, že každý začátek je jiný. Uznejte, kdo to měl jako já? První noc s miminkem doma a oni vypnuli proud. Přebalovat sotva umím – a já přebaluju za mihotání svíčky?Druhá noc doma, vzbudí mě šílený hluk. Kuny skákaly po terase, mlátily do okna do ložnice a panáčkovaly tam.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *