Sedím v čekárně a čekám na odběr krve po vypití sladkého koktejlu. Větší blivajz jsem nepila, vlastně ano u dcery ten samý. Mám strašný pocit horka, potím se, žaludek mi kručí, mám pocit, že to nezvládnu. Opotil se mi obličej a začíná se mi špatně dýchat, ještě pár minut a bude hotovo. Když mě vidí sestra otevírá mi okno a pouští na mě trochu vzduchu. Po nárazu studeného vzduchu je mi opravdu lépe. Ale stejně mě ten vtíravý pocit na zvracení neopouští. Rozhlížím se po místnosti a hledám případné místo, kam s případným nechtěným obsahem. Tak pojďte dál, ozval se. Konečně! Ale nemám sílu se zvednout, sestra po chvilce přichází s táckem a s milým výrazem mi odebírá krev přímo v čekárně. Zatímco sestra odchází popadám všechny svoje věci a odcházím na toaletu, odcházím domu o koktejl lehčí.