Asi někde i existují, děti, které dáte do postýlky a ony si sladce usnou samy. Moje děti tou čestnou výjimkou nejsou a tak jsme jim ke spánku museli pomáhat. Odhaduji, že zvlášť i dohromady mám za sebou cca 3500 uspávání. Uf!
Kojení
Z mého pohledu nejpřirozenější a nejpohodlnější způsob uspávání novorozence a kojence. V poloze vleže si odpočinete i s miminkem a pokud máte těch kousků vícero, pak je to kolikrát jedna z mála volných chvilek, kdy se můžete natáhnout a chvíli relaxovat.
Chování/nošení
Většina dětí se ráda chová. Je jim v náručí teplo, slyší tlukot srdíčka, který je jim znám ještě z dělohy, ale především se cítí velice bezpečně. Mnoho psychologických studií navíc uvádí, že na to, aby dítě mohlo vyrůst v sebevědomého jedince, musí zažívat především pocity bezpečí a bezpodmínečné lásky. Jedině tak se programuje na to, že svět, i ono samo, jsou v pořádku.
Chovat lze klasicky v náručí, ale po chvíli už ruce povolují a navíc během prvních měsíců miminko rychle přibírá, takže to brzy pocítíte i v zádech. V takovém případě je fajn vyzkoušet šátek nebo nosítko na miminka (pozor – nosit pouze ergonomicky čelem k sobě). No, a pak teda chodit nebo houpat – a nebo – sednout si a poskakovat na gymnastickém míči. Vychytávka, která nám často pomohla uspat mladší kousek.
Kolébka
Kolébání bylo příjemné už našim prababičkám. Houpavý pohyb si miminko spojí s “houpáním” v děloze při chůzi maminky. Většinou se mi moje děti probudily v bříšku ve chvíli, kdy jsem vlezla do postele a přestala se hýbat. To nastal fotbalový turnaj. Do té doby spokojeně spaly, takže pohyb miminka skutečně uspává.
Hojdavak/hačka
V podstatě obdoba kolébky – houpačka zavěšená na pružině, která ještě více připomíná houpavý pohyb chůze maminky. Zatímco kolébka se pohybuje horizontálně, hojdavak vertikálně. Vynález, který nám zachránil nervy, když jednu dobu nefungovalo vůbec nic. Dokonce v ní starší dcerka ráda občas usíná dodnes. V době, kdy bylo přemlouvání k polednímu spánku obzvlášť výživné (okolo druhého roku) jsme přišli na to, že potřebuje tmu – hačku jsme tedy přikryli plenami a dekou a opět se uspávání dařilo. Mladší naopak hačka na spaní příliš nevyhovovala, pohoupala se, ale nakonec chtěla ven a buď chovat v náručí nebo do postele. Nicméně, okolo 9. měsíce se jí začala líbit i na spaní, takže když ji má na starosti někdo jiný, ráda ji k domácímu spánku využije.
Kočárek
Věc, bez které snad ani nemůže člověk mít dítě. Přitom mezi “chudšími” vrstvami se začaly používat až po první světové a masivně se rozšířily až po druhé světové válce. Většině dětí se v kočárku líbí, moje starší dcera v něm jako miminko spala i šest hodin v kuse (při usínání se tedy musel pohybovat a být venku, doma kočárek neprošel) a byla typické kočárkové miminko. Pro druhou holčičku byl ale kočárek sprosté slovo do chvíle, než přešla do sporťáku a měla výhled ven.
Autosedačka
Některé děti se s rozjetým autem vypínají tak rychle jako startér motoru. Dokonce znám i zoufalé rodiče nespavých dětí, kteří ve tři ráno jezdili po městě, aby se jejich ratolest vyspala. Že to zní jako rozmazlování? Inu, ježdění po městě samozřejmě leze do peněženky, ale někdy už dá člověk cokoliv za půl hodiny klidu. I to je rodičovství.
Bílý šum
Zvuky moře, vysavače, fénu, zrnící obrazovky. Některým dětem to připomíná zvuky proudící krve v cévách maminky, které znají z břicha. Dále také bílý šum filtruje okolní rušivé zvuky (teba ječícího sourozence), které mohou některá miminka dráždit. Samozřejmě platí, že co dítě, to unikát – prvorozená dcera ty zvuky nesnášela, druhá vytuhla na přebalováku, když jsem zapnula fén.
Dudlík
Pomocník, který může oddalovat kojení prsofilních dětí nebo pomoct i se spánkem. Dětem jsem dudlík nabídla až po cca měsíci kvůli kojení (u některých dětí by mohl způsobit nesprávnou techniku přisávání nebo nechuť k prsu). Starší ho nechtěla vůbec, mladší s ním zase ochotně usínala. Kvůli kojení jsem na dudlíky opatrná, nicméně jako dobrý sluha u malých dětí může ušetřit rodičovské nervy a prodloužit spánek.
Závěrem
Všechny výše zmíněné tipy jsem vyzkoušela na svých dětech – a jak je vidno, i v rámci jedné rodiny nebude fungovat to stejné. Důležité je najít, co fungovat bude. U dětí navíc není nic dané, vše prochází vývojem, takže skutečně nebudete uspávat prsem do 15 let. A nejdůležitější na uspávání dětí je: uspávejte unavené děti, ideálně ve stejnou dobu a s přístupem, že si společnou chvilku užijete.