10TT – Rýmička, kašlíček, soplíček

Minulý týden se k nám nastěhovala rýma. Nenechala jsem nic náhodě, starší dceru odhlásila ze školky a rozhodla se nás zavčas kurýrovat. Kurýrování zahrnovalo i procházky, protože venku se nám všem dýchalo mnohem lépe a večer jsme se u teplého čajíčku všichni choulili pod dekou. Potud idyla, kdy soplíky byly čiré a za tři dny nebylo po rýmě ani památek. Hrdě jsem se poplácávala po rameni, jak jsem to všechno s dětmi zvládla….Samochvála ale smrdí a tak rýmička tento týden udeřila se vší parádou. K odřeným nosům se přidal i protivný suchý kašel, který děti budí i ze spaní. Ráno akorát utřu nosánky od hnusných žlutozelených soplíků, doplazím se na záchod, protože dítě číslo tři chce rovněž pozornost (aby se na něj náhodou nezapomnělo, tak se hlásí raním otočením mého žaludku) a už slyším: “Mamííííí, sopéééél!” A asi 100x za hodinu. No a pro jistotu má rýmičku i manžel, ale ten se mužně uklidil do postele, kde pomalu ale jistě umírá. Třeba to do příštího týdne taky přežiju.