Jestliže těhotenství byla hormonální jízda, tak teď přišla hormonální bouře. Brečím. Pořád. Kvůli všemu. Rozněžní mě i otvírání krabice s mlékem.
Konečně jsme s dcerkou začaly chodit ven. První vycházka byla tedy za trest (nutně jsem musela pro vložky, o tom, jak mě zaskočily očistky, někdy příště…). Vyšly jsme do krásného jara, než jsme došly do obchodu, byla vánice a metelice, že jsem poslední metry domů dokonce dobíhala!
A teď prosím trochu klidu, kdyby to šlo… Ale asi to nepůjde, protože tu máme nové téma: kojení. Prostě mi to nejde 🙁