Možná je to snahou zavděčit se manželovi, možná je to nudou, možná je to tím, že v noci nemohu spát… Ale peču. Pořád. Každý den něco: rohlíky, chléb, bábovku, pitu. Vařím každý den, třeba se mi podařil skvělý falafel. Do toho uklízím a chystám poslední kousky pro miminko.
Zní to, jako bych byla superžena? Ani ne… Pokud vařím oběd, nepeču. Pokud peču, neperu. Pokud neperu, mohu chystat postýlku. Většinu dne zkrátka odpočívám. Protože už melu z posledního, co se energie týče 🙁