Podzimní počasí je krásné dokud svítí sluníčko a listy září barvami. Tento pozdní podzim, ale moc nemusím. Je sychravo, vlhko, fouká vítr a většinu týdne je zataženo. Těhotenské bříško mi roste a můj šatník se o hodně kousků zmenšil. Doma jsme snad vyzkoušeli všechny metody jak se zabavit, a tak často vyrážíme do přírody. Obléknu bundu od babičky, moje mi prostě není. A vyrážíme na hory. Naše babička má chalupu v Krušných horách, ale tam už teď je i přes den kolem nuly, uvnitř se to vytopí na krásných třináct stupňů. Ale ani to nás neodradí. Je tam moc krásná příroda, když jsem čekala první dítě tak jsme tam s manželem přespali. Pamatuji si jak mě celou noc pálila žáha a tlačila matrace. Muž nemohl spát se mnou, s každým mým pohybem vrčel pes. Naše fenka zlatého retrívra, bála se tam. A tak ho to vzbudilo. Uvařili jsme si čaj a vyjeli jsme na snídani na benzínku, asi 8km od naší chaloupky. Po snídani jsme se vydali na houby, ale byla ještě tma. Moc hezky na to vzpomínáme. Už si ani nepamatuji, kdy jsme byli naposledy tak spontánní. Chybí mi ten čas, jenom nás dvou.