Pandemie covidu je na ústupu. Po celou dobu jejího trvání se nemoc celé rodině vyhýbala. V úterý večer mi začalo být divně. Slabo, horkost celého těla, třes a ztráta chuti. Ráno volám své obvodní lékařce a žádám ji o nějaké léky na bolest hlavy, která byla v noci opravdu nesnesitelná. Té ale pozitivní antigenní test nestačil, a hnala mě těhotnou a bolavou se žádankou na PCR.
Výsledky samozřejmě vyšly pozitivní a já si konečně vyprosila analgetika, která mohu ve druhém trimestru užívat. Navíc mi preventivně nasadila injekce na ředění krve, kvůli mé nedávné zkušenosti s hlubokou žilní trombózou. Měla jsem strach o své nenarozené miminko. Myslím si, že covid byl větším zátěžovým testem více pro něj, než-li pro mě. Samozřejmě má izolace byla v rozporu s kontrolou prcka na ultrazvuku. Týden utekl jako voda, já se cítím fit a utíkám na kontrolu na gynekologii. Vše v pořádku, má se čile k světu. Je to za námi a doufám, že už se to nebude opakovat.