Když čekáme naše první miminko, tak máme své ideální představy o tom, jak vše bude probíhat a co budeme dělat. Nikdy s námi nebude spát v posteli, nebude mít dudlík, nebudeme ho celý den nosit… A pak se nám narodí náš uzlíček štěstí a ukáže nám význam rčení „nikdy neříkej nikdy“.
Nikdy nebude spát s námi v posteli
Samozřejmě že nebude. Je to nebezpečné, co když miminko v noci zalehnu? A hlavně to, že jsem se stala mámou, neznamená, že přestanu být partnerkou. A miminko v posteli by partnerský život dost narušovalo, že? No a pak přijdete z porodnice a zjistíte, že jste doposud nezažila takovou únavu, jako nyní. Vstávat v noci k postýlce, přebalit, nakojit, nechat odříhnout, znovu přebalit (protože napapané miminko se znovu pokakalo)… Tento koloběh Vás bude každý večer čekat několikrát a vy postupně zjistíte, že mít miminko ležící vedle Vás je vlastně pohodlnější a že Vašemu intimnímu životu rozhodně nevadí. On ten byt nemá vlastně jen ložnici.
Nikdy mi neudělá scénu v obchodě
Jste na nákupu a nevěřícně se díváte na to, jak malé dítě bouchá do své maminky a tropí hysterickou scénu na celý obchod. Hladíte si své bříško a říkáte si, že Vaše dítě tohle nikdy neudělá, protože vy jej budete mít vychované. A kdyby náhodou, tak se mu to rozhodně nebudete snažit vysvětlit, ale normálně ho seřežete a ono už to neudělá. Tak jednoduché, že? O pár let později stojíte v tom samém obchodě a absolutně nechápete, co se to děje. Vše děláte správně, snažíte se ze svého dítěte mít vychovaného jedince. Tak proč tady teď leží a dělá scénu? A všichni na Vás koukají a čekají, co uděláte a vy si vzpomenete na sebe před pár lety a musíte se usmát. Jak to bylo jednoduché – prostě bych ho seřezala. Jenže teď je ta osůbka tady s Vámi a vy víte, že výprask by ničemu nepomohl, a navíc by se na Vás obořili lidi, proč chudáka dítě mlátíte. Oni se na Vás oboří stejně, ty další, proč jste mu nedala na prdel. Ach jo, ještě že ty „poradce“ kolem sebe máme.
Nikdy mu nedám mobilní telefon, aby se zabavilo
No jasný, vždyť mobilní telefony jsou škodlivý a vzniká na nich závislost. A přeci jsem si nepořizovala dítě pro to, abych se ho zbavovala posezením k telefonu. Ne, na telefonu bude maximálně používat vzdělávací aplikace a žádné blbosti na YouTube mu pouštět nebudu. Sakra! Vždyť jsem říkala nikdy, a teď mi sedí v obýváku u blbostí na YouTube a já se schovávám v ložnici a užívám si chvíli ticha!
A jaké „nikdy“ jste měla vy?
Autor: Soňa J.