Říká se, že druhý trimestr je nejvíce pohodový z celého těhotenství. Já měla pohodový i ten první, protože jsem o těhotenství delší dobu nevěděla.
Nejprve mi lékař předepsal Utrogestan, aby podpořil otěhotnění. Že prý když mám antikoncepci vysazenou už půl roku a stále se nic neděje, bude to nejlepší řešení. V době menstruace jsem začala špinit – bylo to krátce po začátku užívání hormonů, volala jsem na gynekologii a sestřička mě uklidnila, že je to OK, že to se holt s hormony stává.
Fajn, proč tedy nebýt v klidu? Takže jsem fungovala úplně normálně, pomáhala skládat betonové tvárnice, pracovala na zahradě, jedla a pila jako obvykle – zpětně mě trápí hlavně alkohol, protože jsem sice nepila nějak extrémně, ale tu a tam jsem si dala skleničku či dvě vína, gin tonik, a nebo na oslavě třeba i Metaxu…
Že bych byla těhotná?
Bylo mi úplně dobře, v době menstruace jsem měla slabší špinění, ale ani tomu jsem nepřikládala větší váhu, protože po mnoha letech s hormonální antikoncepcí jsem měla cyklus prostě rozhozený. Zpětně uznávám, že vynést odpadkový koš pro mě bylo utrpení a kolikrát to za mě musel udělat můj muž. A taky jsem přestala pít kávu, protože její aroma mi zvedalo žaludek. Ale to se stává a neviděla jsem důvod se znepokojovat. Těhotenský test byl negativní, něco jako menstruace se dostavovalo pravidelně, já sice občas krvácela, ale vždy jsem si to dokázala racionálně zdůvodnit.
Takže hurá na dovolenou! Letadlem? V pohodě! K moři? Paráda! Cestovat na skútru, jíst, pít (máme dovolenou, je čas na koktejly!) a užívat si.
Abych byla upřímná, jisté podezření jsem měla, a tak jsem na kontrolu na gyndu chtěla ještě před dovolenou. Jako naschvál měl ale gynekolog taky volno, navíc test, který jsem si udělala, byl negativní, takže to počká, je to jen týdenní odklad. Po návratu jsem si udělala druhý test – a ten už byl pozitivní, takže jsem se hned objednala. Sestra se moc netvářila, že když špiním, nemusí ani test nic znamenat, ale ať tedy přijedu, když myslím, že je to potřeba, i když podle ní není, protože jsem na kontrole byla ani ne před třemi měsíci…
Trošku překvapení…
Na to, co jsem viděla na ultrazvuku, nikdy nezapomenu. Všechny maminky mají první fotku s fazolkou. Ale já? Já na ní mám krásně vidět miminko! Bylo to tak tak, že jsem stihla prvotrimestrální screening, ke svému lékaři jsem přišla v desátém týdnu těhotenství…
Zpětně lituji, že jsem si pocit „jsem těhotná“ o tolik zkrátila. Na druhou stranu – ne každé těhotenství přináší ranní nevolnosti a ne každé krvácení skončí špatně. A tak to beru pozitivně.