Od kamarádek jsem si vyslechla cenné rady a poučení, dobře vyplašená jsem se dostavila na šestou hodinu ranní k testování. A pak se děly věci!
Moderní testovací zařízení, příjemné zacházení, první odběr krve, pak jsem se uložila na lůžko a čekala na tekutinu, která je všemi tak haněná – sladká, odporná. Výsledek? Přišla sestřička, že mohu jít domů, nic pít nemusím, cukr mám vysoký a testy mi ani dělat nebudou.
Rozplakala jsem se!
Byla jsem zoufalá, došla jsem na gyndu úplně sesypaná a vyděšená, co teď. Nechtěla jsem mít těhotenskou cukrovku! Už sestra mě uklidnila, že v tomto odběrovém centru je vše komfortní a pohodlné, ale testy zpravidla vyjdou špatně, dostanu tedy druhou žádanku a mám jít jinam.
Trochu mě to zaskočilo, ale zopakoval mi to poté i můj lékař, takže jsem vyfasovala novou žádanku a za tři dny hurá na další pokus.
Návrat do osmdesátek
Od šesti ráno na chodbě, lavičky sice pohodlné, ale v odběrovce 3 nebo dokonce i 4 lidé zároveň, soukromí žádné. Oproti soukromému odběrovému centru docela šok, ale já řešila jen a jen výsledky testů. Po první krvi jsem prošla dál! Cítila jsem neuvěřitelnou radost, takovou, že můj strach z toho, co přijde, upozadila. Kupodivu nepřišlo nic hrozného – 2dcl nápoje, který byl sladký, ale mně chutnal a neměla jsem větší problém jej vypít. Další dva testy, u prvního jsem se výsledek dozvěděla hned – byl v normě, u druhého jsem si musela počkat ke svému lékaři. Cukrovka nepotvrzena, vše v pořádku!
Konečné výsledky
Testy nakonec dopadly dobře, cukrovka se nepotvrdila, já si mohla vesele koupit cestou domů na oslavu dortíček a bylo mi veselo. Opravdu není test na cukrovku tak děsivý, jak se mnohdy traduje.