Proč je důležité dětem před spaním číst?

Co si budeme povídat, po celém dni v pohybu jste rádi, že děti večer zalehnou do postele a jdou spát. Večer je nejnáročnější část dne, kdy děti už mohou být přetažené, jsou protivné a my se je snažíme zahnat do postele. Sami už se vidíme ve své posteli nebo na gauči, oči máme unavené, potřebujeme dobít energii a dítě leží natěšené se svou oblíbenou knihou. Já osobně tyto okamžiky mám moc ráda a vím, že na ně budu za pár let vzpomínat. Ale nebudu lhát – dost často bych dětem raději pustila mluvené slovo. A občas to opravdu dělám, protože kdo zná migrény, tak ví, že je naprosto nemožné při nich přečíst knihu. Proč je ale důležité si takto dopomoci jen občas a kniha by měla být základem každého dne?


Tak zejména se čtením prohlubuje vztah rodič – dítě. Pro dítě je ta část dne, kdy s ním ležíte a čtete si knihy, tou nejlepší částí. Čtení učí dítě trpělivosti, vnímat hlas, vnímat příběh. Rozvijí jejich fantazii a rozšiřuje slovní zásobu. Dítě začne vnímat text a obrázky, text se později naučí rozlišovat na slova a písmena. Rozvijí se logické myšlení a zlepšuje paměť. Důležité je také zmínit, že knihy obsahují slova, se kterými se dítě v běžném hovoru nebo v televizi nesetká. Uvádí se, že je to až o 50% více slov. Mám v živé paměti, že v knize chlapec stonal a dcera se zděsila, že umřel, protože slovo vůbec neznala. Od té doby to již ví a místo „byla jsem nemocná“ říká „já jsem stonala“ a vždy teatrálně předvede zděšení, jak je možné, že její kamarádka to slovo nezná. Čtení nahlas také pomáhá dětem vyrovnat se stresem. Je dokázáno, že děti, kterým se odmalička četlo, se naučí rychleji číst. Zároveň mají snadnější vstup do školy, protože jsou připravenější na školní docházku.


Ze čtení se může stát rituál tatínků, kteří přes den neměli na děti čas. A tak si s dětmi večer v posteli povídají nebo jim čtou pohádky.


Číst můžete dětem už ve 3. trimestru, kdy je miminko prokazatelně schopno rozeznat hlas maminky. Se čtením poté pokračujte. Ačkoliv vy máte pocit, že dítě Vás vůbec nevnímá, tak opak je pravdou. S batoletem si již pak prohlížejte leporela a knihy s pevnými stránkami, které si ideálně dítě může samo otáčet. Od cca 2 let by pohádka měla být již pravidelnou součástí dne dítěte. Pro předškolní děti je četba dokonce nezbytná.


Důležitý je i způsob, jakým dětem čteme. Když se snažíme co nejrychleji přečíst pohádku, abychom jakoby „úkol“ splnili a bylo to co nejrychlejší, dítě to pozná. V tom případě je opravdu lepší pustit mluvené slovo a s dítětem si jen lehnout, obejmout jej a prostě být s ním. Při čtení knihy by dítě mělo vnímat, že tam jste s ním a čtete mu rádi. U příběhu měňte intonaci hlasu dle vývoje příběhu. Pokud jsou v příběhu těžká slovní spojení, nahraďte je jinými slovy. Když je příběh napínavý, dělejte dramatické přestávky. A vůbec se netrapte, že dítě chce stále číst ten samý příběh dokola. Děti to potřebují, je to jejich pevný bod dne a není na tom nic zvláštního.

Soňa J.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.