Tenhle týden pro mě byl už náročný jak fyzicky, tak psychicky. Přece jen se neúprosně blíží termín porodu. A čím blíž tomu konkrétnímu datu jsem, tím víc jsem nervózní. Po dvou potratech jsem se bála, abych miminko v pořádku a ve zdraví donosila. Na druhou stranu jsem rozhodně nechtěla přenášet přes termín porodu. Což zatím tak vypadá.
Fyzicky je to taky už dost náročné. Problém je totiž úplně všechno a pro spadnuté věci na zem už se kolikrát ani neohýbám. Na druhou stranu jsem se rozhodla, že zkusím miminku pomoct ven nějakým výraznějším úklidem. Takže jsem doma celý dny vysávala, vytírala, vyklízela a třídila skříňky v kuchyni a ložnici. Před prvním porodem jsem celý den natírala futra a nakonec mi praskla voda (tenkrát samozřejmě neplánovaně. Tentokrát ani to šúrování po domě nijak nepomohlo, a tak se pomalu ale jistě začínám smiřovat s tím, že kontrola u doktora v den termínu porodu, mně ještě zaručeně čeká a už teď se bojím, co mi doktor řekne.
Všechno, co jsem miminku připravila budu muset zřejmě znovu vyprat (tím myslím postýlku) a omýt (např. vaničku a přebalovací pult), protože se na ně samozřejmě za tu dobu, co jsem to připravovala, nějaký týden práší.
Občas už mívám i nějaké poslíčky, ale jak rychle přijdou, tak rychle odejdou a vrací se tak nepravidelně, že to zřejmě vůbec nic neznamená.