A jdeme do poslední čtvrtiny… Ráda bych tady psala, jak si to všechno užívám. Ale upřímně, dneska jsem 29+6 týden, ale pocitově si přijdu, že jsem tak týden 36. Bolí mě snad všechno, co může. Záda, kyčle, mám křeče do nohou, dělá mi problém vstávat ze sedu, natož z leže, pálí mě žáha tak, že párkrát už mi bylo tak zle, že jsem myslela, že to vážně nezvládnu. Malý v břiše mě kope tak, že mám pocit, že se prokopne každou chvíli ven. A když kope směrem dolů, tak to tak šíleně bolí, že mě to vyřazuje úplně z provozu.
ALE! Snažím se fungovat, snažím se na to nemyslet a pevně věřím, že to ještě nějaký ten týden oba vydržíme takhle spolu. Protože i když je to náročný, vím, že ženský tělo je zázrak. A to, co, moje tělo zvládlo za poslední rok je neskutečný a za to všechno jsem mu neskonale vděčná.