I když už jsem v pokročilejším stádiu těhotenství, odjeli jsme v tomto týdnu do Německa na svatbu mého bratrance. Cesta trvala s několika zastávkami necelých osm hodin. Což už je celkem dost a trochu jsem se bála toho, jak to zvládnu já a hlavně moje záda, který poslední dobou už dost trpí. Byla jsem připravená i na variantu toho, že bych mohla porodit v Německu, takže jsem si sbalenou tašku do porodnice pro mě i pro mimčo vzala s sebou do auta. Stejně tak jsme vezli už i autosedačku pro miminko.
Moje obavy z předčasného porodu někde v zahraničí se naštěstí nenaplnily a já si tak užila svatbu bez porodu :). Já, miminko, i moje záda jsme to naštěstí zvládli bez větších problémů. Za což jsem byla vděčná.
Ještě před cestou jsem byla na kontrole u doktora, který mě uklidnil, že je všechno v pořádku a že na porod to zatím nevypadá.
Dostávám teď spoustu otázek, jestli už jsme si nechali říct pohlaví našeho miminka. Nevíme. Nechci vědět. Bude to jedno velké překvapení 🙂