Čím blíž jsem porodu, tím víc cítím, jak moje tělo dostává větší záběr. Tenhle týden jsem jako obvykle vstávala ze židle a asi mou vyšší váhou a celkově větším prokrvením celého těla, mi praskla nějaká cévka v noze a já na ni nemohla čtyři dny pořádně došlápnout, takže jsem chodila po špičce a musela z kotníkových bot přejít na volné botasky, abych vůbec mohla vyjít ven a zajet třeba pro malou do školky nebo nakoupit.
Druhý den, co se mi to stalo jsem si nechala dát na chodidlo tejpy a zřejmě mi to pomohlo k rychlé rekonvalescenci a nemusela jsem tak jít k doktorovi.
Doufám, že tímhle mi všechny zdravotní neduhy do porodu skončily a těhotenství už zvládneme v poklidu.